Agility překážky
a)- Skoková překážka-pes ji překonává zpravidla skokem, což je jediný správný a pravidli povolený způsob jejího překonání. Další (nesprávné) zbůsoby jsou: podlezení laťky, shození laťky čumákem a následně proběhnutí překážky nebo oběhnutí celé překážky.
b)-Skok daleký-Tuto překážku pes také překonává skokem (jedním skokem přes všechny prvky), jiný způsob překonání je penalizován. Stejně jako u skokovek se i zde mění velikst překážky podle velikostních kategorií. Dálka v provedení, jaké vidíte na obrazku, je určena pro kategorii největších psů, ti menší překonávají o jeden prvek a ti úplně nejmenší mívají pouze dva prvky
c)-Proskokový kruh-Pro psa je jediný správný způsob překonání proskočením kruhem, jakékoliv další způsoby (proběhnutí nebo proskočení stranou) jsou chybné. Výška kruhu se liší podle velikostích kategorií.
d)-Pevný tunel - jedna z prvních překážek, kterou se psi při výcviku agility učí; většina z nich si ji rychle zamiluje (zvlášť štěňátka ji zbožňují). Tunel může být buď úplně rovný nebo ohnutý do různých tvarů - písmene U, S, L apod. Konají se i hry, v nichž se k sobě připojí několik tunelů za sebou a pes je musí všechny proběhnout, aniž by se vrátil. V některých mírně drastických hrách pro psovody se tunel rovněž vyskytuje a jeho prolezení není pro dospělého člověka ani trochu jednoduché
e)-Látkový tunel, tzv. látkáč - skládá se z pevné části, která se podobá boudičce, a z části látkové, dlouhé až několik metrů. Pes jej probíhá stejně jako pevný tunel, ale látkáč je obtížnější a psi se ho učí déle. Když totiž pes vleze do látky, vůbec nevidí, kam jde, takže se mnoho z nich raději vrátí zpět. Tato překážka bývá nebezpečná, pokud fouká silnější vítr - psi se v látce mohou zamotat a zpanikařit
f)-Kladina - pes musí tuto překážku přejít (přeběhnout) a dotknout se přitom odlišně vyznačených částí, tzv. zón, na konci a na začátku kladiny alespoň jednou tlapkou (ale raději co nejvíce tlapkami, aby to rozhodčí viděl). Pokud se pes zóny nedotkne (tzn. přeskočí ji), je penalizován trestnými body. Toto pravidlo platí i u dalších zónových překážek (áčko a houpačka) a má zabránit tomu, aby někteří zvláště šílení psi skákali z vrcholku překážky. Přesto to občas někdo zkusí.
g)-Šikmá stěna, tzv. áčko - tato překážka se překonává podobně jako kladina. S dotykem zóny na nástupní části mívají častěji problém velcí psi, dotyk na sestupné zóně bývá problémem bez ohledu na kategorie. U sestupných zón můžeme v podání psovodů vidět nejrůznější kouzla a zaříkávání, kterými se snaží svého pejska přimět, aby zónu nepřeskočil. Ne vždy to však funguje.
h)-Houpačka - kromě výše uvedených pravidel o zónách zde platí i pravidlo, že se houpačka musí nejprve svým zdviženým koncem dotknout země, než může pes pokračovat v běhu. Pro psy je z jejich perspektivy obtížné rozpoznat, zda nabíhají na houpačku či na kladinu, a pokud se spletou, slouží jim houpačka ke zcela jinému účelu - jako odrazový můstek pro let vzduchem. Je na psovodovi, aby psa včas upozornil, co ho čeká a zabránil tak jeho případnému zranění (nemluvě o penalizaci v závodě).
i)-Stůl - pes na něj musí vyskočit a vydržet na něm v některé poloze (sedni, lehni, stůj) 5 sekund. Polohu může pes libovolně měnit. Čas, po který pes setrvává na stole, odpočítává nebo odměřuje rozhodčí, a ten také dává psovodovi pokyn, kdy může pokračovat v běhu. Tuto překážku milují zejména psi, kteří se ji učili za pomocí pamlsku položeného na stole - ti jsou často schopni běžet přímo ke stolu, ať už je na parkuru umístěn kdekoliv